Návaznostⓘ:
- Stromy na orné půdě (Silvoorebné systémy)
- Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)
- Krajinné liniové výsadby
Stromy na pastvinách představují způsob hospodaření, při kterém jsou na trvalých travních porostech cíleně vysazovány nebo ponechávány stromy a keře při současném využívání pozemku pro pastvu hospodářských zvířat. Stromy poskytují stín, ochranu před větrem a extrémními projevy počasí, přispívají ke zlepšení půdních podmínek a zároveň mohou poskytovat produkci ovoce, dřeva nebo biomasy. Systém kombinuje zemědělské, krajinotvorné a ekologické funkce na jedné ploše.
Hlavní přínosy
Opatření je vhodné zejména na pastvinách a travních porostech využívaných pro chov skotu, ovcí, koz nebo koní. Uplatnění nachází především v otevřené zemědělské krajině s nedostatkem rozptýlené zeleně, v oblastech ohrožených suchem, přehříváním nebo erozí a všude tam, kde je cílem zvýšit ekologickou stabilitu hospodářsky využívaných pozemků.
Na co si dát pozor
Komentář k odhadu cenové náročnosti: Investiční náklady jsou silně závislé na hustotě výsadby, typu ochrany stromů a rozsahu následné péče. Orientačně se náklady na založení pohybují v řádu desítek až nižších stovek tisíc Kč na hektar.
Další info také na https://agrolesnictvi.cz/
Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Podpora komunity, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Ochrana půdní struktury, Zlepšení úrodnosti
Nevýhody: Omezený prostor, Komplexní plánování, Legislativní a regulační omezení, Omezený výběr dodavatelů
Podmínky implementace:
Silvopastevní systémy kombinují trvalý travní porost využívaný pro pastvu nebo produkci píce s pěstováním dřevin. Návrh systému musí respektovat potřeby chovaných zvířat, způsob obhospodařování pastviny a stanovištní podmínky. Měly by se přednostně využívat stanovištně vhodné a klimaticky odolné druhy dřevin. Návrh by měl respektovat charakter krajiny, potřeby chovaných zvířat a provozní požadavky hospodářství. Vhodné je kombinovat jednotlivé stromy, skupiny stromů i liniové prvky tak, aby poskytovaly dostatek stínu a zároveň nenarušovaly obhospodařování pozemku
Pro založení systému je třeba:
Pro českou dotační variantu je navíc nutné dodržet konkrétní požadavky na počet, druhovou skladbu a parametry dřevin stanovené nařízením vlády č. 140/2023 Sb. a aktuální metodikou MZe.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda, biodiverzita
Problematika invazních druhů:
Silvopastební systémy jsou rizikové protože umožňují šíření invazních rostlin a zavlékání patogenů. Jsou charakteristické intenzivním pohybem zvířat a opakovanou disturbancí půdy. Zásadní roli zde hraje především transport diaspor zvířaty. Semena se mohou šířit na srsti během přesunů mezi pastvinami, ale také přes trávicí trakt a následně v trusu. Dalším rizikovým faktorem je nerovnoměrná pastevní zátěž – podél napajedel, přístřešků a cest vznikají silně narušované plochy, která mohou po opuštění usnadňit uchycení invazních druhů. Důležité je omezovat nedopasky invazních druhů. Nevhodně nastavené pasení tak může vytvářet stabilní zdroje invazí v systému, který je zároveň velmi dobře „napojený“ na okolní krajinu.
Je proto klíčové:
Cena: 100000 - 250000 Kč/ha
Jiné střety:
Historie:
Lesní pastva měla ve středověku poměrně významnou funkci (např. pastva prasat v dubových a bukových lesích), kromě přímé pastvy v lese byla využívána i letnina pro krmení dobytka. K ústupu lesní pastvy a segregaci funkcí dochází v 18. stol. v souvislosti s potřebou produkce dřeva pro průmysl.
Reference:
Kontaktní osoba: Bohdan Lojka