Návaznostⓘ:
- Ochranné oblasti pramenišť
- Malé vodní nádrže
- Půdoochranné technologie zpracování půdy
- Osevní postupy
Přínosy:
Aplikace:
Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení
Podmínky implementace:
V ČR jsou biopásy součástí agroenvironmentálně-klimatických opatření a celofaremních ekoplateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR.
Základní podmínky:
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Biopásy (květnaté pásy, nektarodárné pásy, okrajové pásy nebo ochranné pásy) jsou účinným nástrojem pro podporu biodiverzity, opylovačů a přirozených nepřátel škůdců v zemědělské krajině. Zároveň však mohou představovat riziko pro šíření invazních rostlin, zavlékání patogenů a posilování plevelné semenné banky, zejména pokud jsou zakládány z nevhodných nebo kontaminovaných osivových směsí, na vysoce propojených okrajích polí, nebo bez následné údržby. V praxi může dojít k tomu, že biopás se stane zdrojem šíření problematických druhů do okolních kultur i do okolní krajiny – nejen přes semena, ale i přes opakované narušování půdy, přesuny mechanizace a šíření podél liniových struktur. Některé studie zároveň ukazují, že květnaté pásy mohou vést k obohacení půdní semenné banky, a proto je zásadní průběžný dohled a rychlá reakce při zaplevelení. Důležité je také počítat s tím, že biopásy mohou sloužit jako hostitelské a refugijní prostředí pro škůdce, včetně některých invazních druhů hmyzu.
Je proto důležité:
Cena: 10000 - 20000 Kč/ha
Jiné střety:
Historie:
I když tradiční hospodaření přímo nepoužívalo termín „biopásy“, podobný systém de facto existoval: na mapách stabilního katastru často vidíme různé úhory, meze, pastviny, nivy, neprodukční půdu apod. Lze tedy dovodit, že výskyt ploch nesloužících k zemědělské produkci byl poměrně běžným jevem, byť takový výskyt jistě závisel na lokálních podmínkách, kvalitě půdy atd. (v regionech s bohatě produkčními půdami šlo zřejmě o méně častý jev). Tyto plochy samozřejmě plnily i příslušné „biodiverzitní“ funkce a vytvářely pestřejší krajinu.
Reference:
Optimalizace zakládání a péče o víceleté biopásy v ČR.
Kontaktní osoba: Vladimír Smutný