Návaznostⓘ:
- Stromy na pastvinách (Silvopastevní systémy)
- Meze
- Větrolamy
- Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)
- Stromy na orné půdě (Silvoorebné systémy)
Agrolesnictví je způsob hospodaření, který kombinuje pěstování stromů nebo keřů s zemědělskou činností (orná půda, pastva či seno), a to na téže ploše. Cílem je zvýšit produkční a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny.
V případě Agrolesnictví, které je realizováno formou liniových prvků je často primární funkce jiná než produkční např. ochranná, vymezení hranice. Patří sem zejména remízky a meze se stromy rozdělující půdní bloky, pásma stromové vegetace kolem břehů vodních toků nebo liniové výsadby podél komunikací. Svou povahou jsou stejně jako obdobné typy krajinných opatření (větrolamy, remízky, aleje...) významným prvkem krajiny, které podporují celkovou ekologickou stabilitu. Terminologicky se s těmito krajinnými prvky výrazně překrývají.
Pozitivní přínos spočívá zejména:
Ekologické – podporují biodiverzitu, ochranu před větrnou erozí, mikroklima a zastínění.
Klimatické – stromy vážou uhlík, tlumí účinky větru a extrémních teplot.
Produkční – v případě, že je výsadba provedena za využití plodících dřevin*.
Další přínosy zpomalení povrchového odtoku vody, - zvýšení infiltrace a retence vody v krajině, - ochrana zemědělských plodin před vysušujícími větry, - zmírnění dopadů sucha a extrémních teplot, - zlepšení estetické hodnoty krajiny
Pěstované stromy jsou zpravidla produkční (např. ovocné dřeviny, rychlerostoucí dřeviny), ale může se jednat i o ochranné (např. větrolamy, krajinotvorné dřeviny)
Na co si dát pozor
návrh musí respektovat vlastnické vztahy a způsob hospodaření na sousedních pozemcích,
je třeba volit druhy odpovídající místním podmínkám,
nevhodně navržená výsadba může komplikovat obhospodařování pozemků,
v prvních letech je nezbytná péče o výsadbu a ochrana před okusem,
je nutné zajistit dostatečný prostor pro budoucí růst dřevin,
výsadby vyžadují dlouhodobou údržbu a obnovu.
Další info také na https://agrolesnictvi.cz/
Výhody: Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Podpora komunity, Zvýšení organické hmoty v půdě, Ochrana půdní struktury, Zlepšení úrodnosti
Nevýhody: Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách
Podmínky implementace:
V českých podmínkách jsou agrolesnické systémy nově definovány a je v platnosti základní podpora. Podmínky jsou definovány Metodikou k provádění nařízení vlády č. 140/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření AGROLESNICTVÍ. Pro liniové prvky se stromy je pak možné využít dalších podpor obdobně jako pro meze, remízky či větrolamy.
Opatření je vhodné zejména ve velkoplošné zemědělské krajině s nedostatkem rozptýlené zeleně. Je přínosné v územích ohrožených erozí, suchem nebo rychlým odtokem vody z krajiny. Uplatnění nachází podél cest, vodních toků, na hranicích půdních bloků i v místech, kde je potřeba propojit stávající přírodní prvky a posílit ekologickou síť krajiny. Výsadby by měly navazovat na stávající krajinnou strukturu a podporovat propojení přírodních prvků v území. Vhodné je využívat druhově pestré skladby domácích dřevin odpovídajících stanovištním podmínkám. Návrh by měl zohlednit převládající směr větrů, odtokové poměry i potřeby hospodaření na okolních pozemcích. Maximálního přínosu je dosahováno při propojení s dalšími krajinnými prvky, jako jsou zatravněné pásy, mokřady nebo remízy.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda, vzduch, biodiverzita
Problematika invazních druhů:
Agrolesnické systémy podél linových tras mohou být značným zdrojem invazních druhů. Jedná se často o druhy, kterým vyhovuje příležitost k šíření podél silnic, cest a vodotečí. V těchto systémech je třeba se uplně vyhnout snadno šiřitelným druhům určených k výsadbě. Při zakládání a údržbě je třeba zohledňovat nejen úmyslně pěstované druhy, ale i nezáměrně zavlečené druhy jako jsou plevely či škůdci a patogeny. Tyto se také snadno pak šíří. Nevhodný výběr dřevin, zejména introdukovaných a málo prověřených druhů, může vést k nekontrolovanému šíření invazních taxonů z výsadeb do okolní krajiny. Je nutné kontrolovat či přebírat i sadební materiál, který neobsahuje škodlivé patogeny a herbivory. Je proto klíčové:
Cena: 500 - 2000 Kč/m
Jiné střety:
krajinotvorný přínos
Historie:
Liniové agrolesnické vegetační prvky byly až do 19. – 20. století běžnou součástí krajiny, např. ve formě alejí či mezí, kde docházelo ke kombinaci pastvy a sběru plodů ovocných stromů či palivového dřeva. V období kolektivizace a intenzifikace (50.–80. léta 20. stol.) dochází k masivnímu zániku mezí, přetrvávají však mnohé aleje či stromořadí podél cest. Po roce 1990 dochází k dalšímu úbytku těchto prvků hlavně v důsledku nedostatečné údržby a stárnutí a odumírání dřevin.
Reference:
Kontaktní osoba: Bohdan Lojka