Návaznostⓘ:
- Vsakovací zařízení na objektech lesních cest (propustky, svodnice)
- Biopásy
- Agrolesnictví - liniové výsadby
- Terasy
- Větrolamy
- Ochranné oblasti pramenišť
- Agrolesnictví v trvalých kulturách
Meze jsou důležitým krajinným prvkem s významnými ekologickými, půdoochrannými a estetickými funkcemi. Historicky vznikaly jako hranice mezi pozemky, dnes jsou vnímány jako prvek udržitelného hospodaření. Mají zásadní vliv na fungování krajiny jako ekosystému, ať již ve smyslu útočišť pro řadu rostlinných i živočišných druhů, ale také celkového propojení toků a pohybů v krajině. Velký vliv na podporu biodiverzity.
Funkce mezí:
Meze mohou být:
Ideální šířka se pohybuje mezi 3 až 12 metry, v závislosti na umístění a požadované funkci. Ale fungovat mohou i v šířce menší než 3 metry.
Výhody: Regulace teploty, Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Podpora komunity, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Omezený prostor, Závislost na místních podmínkách
Podmínky implementace:
Meze je možné dobrovolně zřídit nebo obnovit, nejsou plošně povinné, ale mohou být součástí opatření AEKO, PRV nebo pozemkových úprav. Pro trvalé zatravnění lze využít ekoschémata a agroenvironmentální dotace. Je třeba vést evidenci v LPIS – meze mohou být vedeny jako trvalý travní porost, krajinný prvek nebo ekologicky významná plocha (EFA). V chráněných územích a na erozně ohrožených plochách může být výsadba mezí doporučena nebo požadována jako součást půdoochranného managementu. Výsadba dřevin vyžaduje souhlas vlastníka, případně správce ochrany přírody.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Neudržované nebo nevhodně založené meze se mohou stát útočištěm pro invazní rostliny (např. netýkavka žláznatá, zlatobýl kanadský). Šíření invazních druhů může probíhat z mezí do okolních polí, zejména v případě, že jsou meze ve stálém kontaktu s ornou půdou. Podporují konektivitu pro řadu druhů, stejně tak pro invazní druhy
Cena: 500 - 5000 Kč/m
Jiné střety:
Historie:
Meze byly po staletí nedílnou součástí tradiční zemědělské krajiny. Rozdělovaly pozemky, chránily půdu a sloužily jako pastviny nebo zdroj dřeva. V období kolektivizace (1950–1980) došlo k masivní likvidaci mezí a scelování pozemků, což vedlo k erozním a ekologickým problémům. Po roce 1990 začal pozvolný návrat k obnově mezí v rámci pozemkových úprav, agroenvironmentálních programů a krajinného plánování. Jejich uplatnění v současné krajině je však stále nedostatečné. Souvisí s problematikou vlastnických vztahů.
Reference:
Kontaktní osoba: Michal Šereš