DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Terasy

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Terasy

Skupina: Biotechnická opatření

Terasy jsou uměle vytvořené stupňovité roviny ve svahu, které zpomalují odtok vody, omezují erozi a umožňují bezpečné zemědělské hospodaření na prudkých svazích.

Terasy představují horizontálně vedené plošiny, oddělené příkopy, zídkami nebo svahy. Využívané a doporučované jsou zejména v oblastech s vysokým sklonem svahu či při pěstování specifických kultur. V zemědělství rozlišujeme několik typů:

Technologie výstavby: provádí se po vrstevnici, s využitím geodetického zaměření, zemní práce bagrem nebo buldozerem pro odkop horní části svahu, navršení na spodní části. Případná stabilizace mezí je možná zatravněním nebo kamenivem.

Výhody: Estetický přínos, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Vysoké počáteční náklady, Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Legislativní a regulační omezení, Nutnost povolovacího procesu

Podmínky implementace:

Lze realizovat v oblastech s dlouhodobě vysokou erozí (zejména v podhůří, vinicích, sadech). Vyžadují vstupní posouzení svahovitosti a půdních podmínek, někdy i hydraulický návrh. Vhodné v rámci komplexních pozemkových úprav (KoPÚ) nebo jako součást protierozní strategie. Vyžadují souhlas vlastníků pozemků, případně projektovou dokumentaci. Mohou být podporovány v rámci PRV, OPŽP nebo Programu péče o krajinu, pokud jsou součástí širší revitalizace.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Aplikační potenciálⓘ: Nízký

Rozsah / velikostⓘ:Plošný střední rozsah

Náročnost realizaceⓘ:Vyšší náročnost

Kvantifikace dopaduⓘ: Střední

Časový horizont dopaduⓘ: Krátkodobý

Problematika invazních druhů:

Terasování může při nevhodném provedení přispět k šíření invazních druhů, zejména pokud dochází k narušení půdního profilu, dovozu kontaminované zeminy nebo výsadbě nevhodné vegetace pro stabilizaci svahů. Na nově vytvořených terasách často vznikají nezapojené nebo narušené plochy, které mohou být snadno kolonizovány agresivními nepůvodními druhy, zejména v teplých a suchých oblastech. Riziko zvyšuje i nedostatečný management – absence seče, mechanického ošetření nebo neprovádění výběrové výsadby místně přizpůsobených rostlin.

Cena: 15 - 50 Kč/m2

Návaznostⓘ:

  • Meze
  • Větrolamy
  • Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)
  • Zatravňování údolnic

Střetⓘ:

  • Zemědělství
  • Lesnictví
  • Vlastnické vztahy
  • Ochrana přírody

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Eroze

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Ztráta organické hmoty
  • Ztráta půdní struktury
  • Odnos živin

Cíle udržitelného rozvojeⓘ:

  • 15. Život na souši

Národní plán obnovy přírodyⓘ:

Předprojektová přípravaⓘ:

  • Hydrogeologický průzkum
  • Inženýrsko geologický průzkum
  • Hydrologická analýza
  • Majetkoprávní analýza

Historie:

Terasování je velmi prastarou technologií, časově je lze spojit s počátky zemědělství. Archeologické výzkumy doložily používání zemědělských teras v úrodném půlměsíci již v neolitu. Chtěl-li člověk zemědělsky využívat strmé pozemky, bez teras to v podstatě nejde. Terasy tak v různých formách nacházíme takřka ve všech světových regionech s významnou zemědělskou tradicí a členitým terénem: v jihovýchodní Asii, v Andách, ve Středomoří, v Alpách atd.

V Česku se s terasami jako takovými obecně příliš nesetkáváme (na strmých pozemcích se většinou vyskytovalo uspořádání ve formě úsekové či záhumenicové plužiny, anebo se využívaly k pastvě), jsou však vázány buď na výskyt specifických kultur (např. vinohradnictví, ovocnářství), anebo v menší míře jako reakce na lokální uspořádání terénu (de facto jako forma mezí). Nejhojnější výskyt teras v ČR tak můžeme hledat zřejmě v oblastech Jižní Moravy ve vazbě na pěstování vína.

V období kolektivizace byly terasy částečně opuštěny nebo zarovnány. Od 90. let jsou znovu obnovovány zejména v podhorských oblastech a u trvalých kultur. Nově jsou budovány i jako součást adaptačních opatření na změnu klimatu.

Reference:
Ochrana zemědělské půdy před erozí - Metodika 2024

Kontaktní osoba: Kateřina Černý Pixová