Návaznostⓘ:
- Meze
- Průleh
- Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)
- Terasy
- Krajinné liniové výsadby
Větrolamy fungují primárně jako fyzická překážka větru, která snižuje rychlost proudění a tím omezuje erozi, odpar a tepelné ztráty. Dále slouží jako migrační koridory a útočiště pro ptáky a hmyz či další druhy s ohledem na jejich šířku. Nezanedbatelná je i jejich estetická hodnota. Možná je jejich kombinace s dalšími prvky a opatřeními v krajině - např. s polními cestami
Výhody: Zlepšení kvality ovzduší, Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Kompatibilita s jinými řešeními
Nevýhody: Omezený prostor, Riziko neefektivity, Možné negativní ekologické dopady, Závislost na místních podmínkách
Podmínky implementace:
Větrolamy je vhodné zakládat především v otevřené zemědělské krajině ohrožené větrnou erozí, zejména na rozsáhlých půdních blocích a v místech s převládajícím směrem silných nebo vysušujících větrů. Umístění a orientace větrolamu by měly vycházet z místních větrných, půdních a prostorových podmínek a z uspořádání zemědělských pozemků. Větrolam musí mít dostatečnou délku, vhodnou strukturu a přiměřenou propustnost, aby proudění vzduchu zpomaloval, nikoliv vytvářel nežádoucí turbulence.
Pro výsadbu je vhodné používat druhově pestrou kombinaci stromů a keřů odpovídající místním stanovištním podmínkám. Je nutné zohlednit konečnou výšku a šířku porostu, kořenový systém, zastínění okolních pozemků a potřebný odstup od komunikací, technické infrastruktury a dalších objektů. Součástí návrhu musí být také zajištění následné péče, zejména zálivky, ochrany proti zvěři, náhrady uhynulých dřevin a postupné péče o strukturu porostu. U dotačně podporovaných výsadeb AOPK je následná péče výslovně součástí podporovaných opatření.
Realizace vyžaduje souhlas vlastníka pozemku a podle umístění a charakteru výsadby také respektování pravidel evidence zemědělské půdy a krajinných prvků. Ve zvláště chráněných územích nebo lokalitách soustavy Natura 2000 mohou být potřebná další stanoviska orgánů ochrany přírody. Při návrhu je rovněž vhodné zohlednit návaznost na stávající meze, remízky, biokoridory a další krajinné prvky, aby větrolam vedle protierozní funkce podporoval také ekologickou stabilitu a prostupnost krajiny.
Výsadbu a obnovu větrolamů lze podporovat prostřednictvím programů péče o krajinu a dalších národních či evropských dotačních nástrojů.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): vzduch
Problematika invazních druhů:
Větrolamy (liniové porosty stromů a keřů) jsou důležitým prvkem zemědělské krajiny – snižují větrnou erozi, zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu. Zároveň ale mohou představovat riziko pro šíření invazních druhů a zavlékání škodlivých organismů, protože vytvářejí dlouhodobé koridory konektivity napříč krajinou. Pokud jsou navíc založeny z nevhodných dřevin, mohou být i zdrojem velkého množství alergenního pylu a druhů se snadno šířitelnými (větrem roznášenými) semeny. Jedná se často o druhy, kterým vyhovuje příležitost k šíření podél silnic, cest a vodotečí. V těchto systémech je třeba se uplně vyhnout snadno šiřitelným druhům určených k výsadbě. Při zakládání a údržbě je třeba zohledňovat nejen úmyslně pěstované druhy, ale i nezáměrně zavlečené druhy jako jsou plevely či škůdci a patogeny. Nevhodný výběr dřevin, zejména introdukovaných a málo prověřených druhů, může vést k nekontrolovanému šíření invazních taxonů z výsadeb do okolní krajiny. Je nutné kontrolovat či přebírat i sadební materiál, který neobsahuje škodlivé patogeny a herbivory.
Je proto klíčové:
Cena: 300 - 1000 Kč/m
Jiné střety:
Historie:
Systematické budování větrolamů je zřejmě až poměrně moderní záležitostí 20. stol., ačkoliv některé krajinné prvky v tradiční maloplošné krajině mohly jejich funkci částečně plnit také (remízky, drobná vegetace na mezích atd.).
Větrolamy byly systematicky vysazovány v některých oblastech zejména v 50.–70. letech 20. století, jako součást protierozních a zúrodňovacích opatření v rámci kolektivizace zemědělství. V 90. letech došlo k jejich úbytku kvůli vracení půdy původním vlastníkům, rozpadům hospodařících subjektů a následnou nedostatku péče. Od 2000 začíná jejich obnova a nová výsadba, zejména v nížinných a větrných oblastech (Polabí, jižní Morava, Haná) v rámci krajinných projektů a pozemkových úprav.
Kontaktní osoba: Kateřina Černý Pixová