DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Ovocné sady s pastvou (Agrolesnictví v trvalých kulturách)

Skupina: Agrolesnictví

Trvalé kultury (např. sady) s dalším produkčním využitím se zachování pozitivního vlivu na životní prostředí

Agrolesnictví je způsob hospodaření, který kombinuje pěstování stromů nebo keřů s zemědělskou činností (orná půda, pastva či seno), a to na téže ploše. Cílem je zvýšit produkční a ekologickou stabilitu zemědělské krajiny. Agrolesnické systémy tak představují integrovaný přístup k využívání půdy, který přináší řadu výhod. V případě Agrolesnictví v trvalých kulturách je výchozím prvkem např. sad, kde se přidružuje pěstování dalších plodin v meziřadí nebo je umožněna pastva chovaných zvířat, případně je zatravněna a sečena na seno. Vzhledem k jejich většinovému maloplošnému uplatnění jsou významným prvkem krajiny, které podporují celkovou ekologickou stabilitu.

Pozitivní přínos spočívá zejména:

  1. Ekologické – zlepšují retenci vody, biodiverzitu, ochranu půdy před erozí a mikroklima.
  2. Produkční – umožňují diverzifikaci výnosů (dřevo, plodiny, krmivo).
  3. Klimatické – stromy vážou uhlík, tlumí účinky větru a extrémních teplot.

Další přínosy

Pěstované stromy jsou v tomto případě zpravidla produkční většinou ovocné

Další info také na https://agrolesnictvi.cz/

Výhody: Regulace teploty, Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Vysoká účinnost, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními

Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity

Podmínky implementace:

V českých podmínkách jsou agrolesnické systémy nově definovány a je v platnosti základní podpora. Podmínky jsou definovány Metodikou k provádění nařízení vlády č. 140/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření AGROLESNICTVÍ. Pro založení systému je třeba:

Jeho prvky lze realizovat v rámci krajinotvorných opatření nebo s podporou národních a výzkumných grantů.

Náklady jsou silně závislé na hustotě výsadby, velikosti sadebního materiálu, způsobu ochrany stromů a rozsahu následné péče. U silvopastevních systémů bývají zpravidla vyšší z důvodu ochrany stromů před hospodářskými zvířaty

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): vzduch, biodiverzita

Aplikační potenciálⓘ: střední

Rozsah / velikostⓘ:Plošný velký rozsah

Náročnost realizaceⓘ:Střední náročnost

Kvantifikace dopaduⓘ: Střední

Časový horizont dopaduⓘ: Dlouhodobý

Problematika invazních druhů:

Agrolesnické systémy mohou významně ovlivnit šíření a škody působené invazními druhy. Při zakládání a údržbě je třeba zohledňovat nejen úmyslně pěstované druhy, ale i nezáměrně zavlečené druhy jako jsou plevely či škůdci. Nevhodný výběr dřevin, zejména introdukovaných a málo prověřených druhů, může vést k nekontrolovanému šíření invazních taxonů z výsadeb do okolní krajiny. Je nutné kontrolovat či přebírat i sadební materiál, který neobsahuje škodlivé patogeny a herbivory. Je proto klíčové:

Cena: 30000 - 150000 Kč/ha

Návaznostⓘ:

  • Stromy na pastvinách (Silvopastevní systémy)
  • Meze
  • Průleh
  • Větrolamy
  • Terasy
  • Krajinné liniové výsadby

Střetⓘ:

  • Lesnictví
  • Myslivost
  • Vlastnické vztahy

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Zlepšení stavu stávajících stanovišť

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Požáry
  • Sekvestrace uhlíku

Primárně jsou opatření určena pro zlepšování kvality stávajících zemědělských krajinných struktur, ale zároveň zvyšují schopnost krajiny sekvestorovat uhlík.

Cíle udržitelného rozvojeⓘ:

  • 13. Klimatická opatření
  • 15. Život na souši

Národní plán obnovy přírodyⓘ:

Předprojektová přípravaⓘ:

  • Biologický průzkum
  • Majetkoprávní analýza

Historie:

V České republice má agrolesnictví silné historické kořeny – zejména ve formě pastvy v lesích, sadových pastvin nebo alejí a mezí v polích. V období kolektivizace a intenzifikace (50.–80. léta 20. stol.) však byly tyto systémy vymýceny ve prospěch velkoplošného způsobu hospodaření. Většinou ustoupily v důsledku rozšíření orné půdy. Sady, které zůstaly zachovány, byly většinou intenzivně využívány pro primární produkci a nedocházelo ke kombinaci s další produkcí.

Reference:
Český spolek pro agrolesnictví

Kontaktní osoba: Bohdan Lojka

Fotogalerie