Návaznostⓘ:
- Hrázkování
- Plovoucí ostrovy
- Biotechnická opatření při revitalizaci koryt
- Ochranné oblasti pramenišť
- Malé vodní nádrže
- Odkrývání vodních toků
- Umělé mokřady
- Suchý poldr
- Revitalizace příčného profilu
Tůně se zakládají buď jako samostatné objekty, nebo jako součást revitalizace vodních toků, mokřadů, remízů a nivních luk.
Konstrukční parametry:
Dno tůně:
Tůně by měly být bez trvalého přítoku, aby nedocházelo k eutrofizaci a nebyly narušeny vodním tokem. Ideální jsou depresní místa v nivě, mezích, loukách, remízcích nebo bývalých melioračních trasách.
Výhody: Regulace teploty, Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Omezený prostor, Riziko neefektivity, Možné negativní ekologické dopady, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení
Podmínky implementace:
Tůně je vhodné zakládat v místech s přirozenými předpoklady pro zadržování vody, například v terénních depresích, na vlhkých či obtížně obhospodařovatelných plochách nebo v místech bývalých mokřadů. Přednostně by měly být napájeny přirozeným způsobem, například srážkovou vodou, povrchovým odtokem nebo podzemní vodou.
Návrh tůně musí respektovat hydrologické poměry celého povodí. Její napájení nesmí vést k nežádoucímu odvádění nebo nadměrnému odebírání vody z vodního toku či jiné části povodí, zejména v období nízkých průtoků a sucha. Současně je nutné zohlednit riziko šíření invazních a nepůvodních druhů. Nevhodné je zejména vytváření umělého propojení mezi dosud oddělenými vodními biotopy nebo přenos vody, sedimentů, rostlin či živočichů z jiných lokalit.
Rozsah administrativních požadavků závisí na velikosti, umístění, způsobu napájení a technickém řešení tůně. Vždy je nutný souhlas vlastníka pozemku; podle charakteru opatření mohou být vyžadována další povolení podle vodního, stavebního nebo zemědělského práva. Tůně lze realizovat samostatně nebo jako součást širších revitalizačních, retenčních, protierozních a krajinotvorných opatření.
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah): biodiverzita
Problematika invazních druhů:
Tůně (mělké vodní plochy bez trvalého přítoku nebo s omezeným propojením) jsou velmi cenné prvky pro zadržování vody v krajině, podporu obojživelníků a bezobratlých a celkovou biodiverzitu. Zároveň však představují zvýšené riziko zavlékání a šíření invazních druhů (rostlin a živočichů), protože zachycují splach, sediment i živiny a často fungují jako „sběrná místa“ propagulí. Nejde přitom jen o samotnou vodní plochu – břehy tůní (vlhké, narušené a dobře osluněné) bývají bezpečným a rychle kolonizovatelným prostorem pro mnoho invazních rostlin. Invazní vodní rostliny se mohou do tůní dostat při výsadbě, přenosem ptáky nebo s vodou při manipulacích. Tůně jsou navíc důležité pro uchycení a další šíření (např. povodněmi z vypláchlých tůní) invazních bezobratlých a ryb. Riziko je vysoké zejména u souboru tůní, nebo tůní v blízkosti vodních toků a nádrží.
Zásadní je také období po výstavbě a revitalizaci, kdy jsou břehy často narušené a probíhají přesuny zeminy – právě tehdy je nejvyšší pravděpodobnost, že se tůň „chytí“ nežádoucími druhy a stane se zdrojem šíření do okolí. Je důležité si uvědomit i ekonomickou rovinu: při zanedbání prevence a následné péče může dojít k rychlé degradaci funkce tůně a v některých režimech i ke komplikacím s plněním podmínek udržitelnosti (v krajním případě i k problémům s podporou/dotacemi)
Je proto klíčové:
Cena: 150 - 200 Kč/m2
Jiné střety:
vyplňte
Historie:
Tůně byly součástí tradiční kulturní krajiny, často vznikaly přirozeně meandrováním toků nebo důlní činností. Během meliorací ve 20. století byly tůně likvidovány nebo zasypávány. Obnova se rozvíjí od 90. let, nejvíce po roce 2000, kdy je podporována jako ekologicky cenné opatření.
Reference:
Vytváření a obnova tůní
Přispívá budování tůní k ochraně biodiverzity nížinné zemědělské krajiny?
Kontaktní osoba: Michal Šereš