Suchý poldr je retenční prostor určený k dočasnému zadržení vody při zvýšených průtocích nebo přívalových srážkách. Za běžných podmínek zůstává jeho plocha převážně suchá a může být využívána například jako travní porost, louka nebo jiná nezastavěná plocha.
Hlavní funkcí poldru je snížení kulminačního průtoku a zpomalení odtoku vody z povodí. V době povodňové situace se voda do retenčního prostoru dočasně rozlévá a následně je postupně odváděna přes regulovaný výpustný objekt. Tím se snižuje zatížení níže položených částí povodí a omezuje riziko povodňových škod.
Suché poldry mohou být součástí komplexního systému protipovodňové ochrany a hospodaření s vodou v krajině. Vedle retenční funkce mohou přispívat také k omezení eroze, zachycování sedimentů, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení krajinné heterogenity.
Při vhodném návrhu lze suchý poldr začlenit do krajiny jako multifunkční přírodě blízké opatření, které kombinuje technickou protipovodňovou funkci s ekologickými a krajinotvornými přínosy.
Výhody: Snížení rizika povodní, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Omezený prostor, Komplexní plánování, Závislost na místních podmínkách, Nutnost povolovacího procesu
Podmínky implementace:
Podmínky implementace
Suchý poldr je vhodný do míst, kde lze dočasně zadržet zvýšené průtoky bez významného ohrožení okolní zástavby, infrastruktury či využívaných pozemků. Při návrhu je nutné zohlednit zejména:
- hydrologické a hydraulické poměry povodí,
- vhodnou morfologii terénu a retenční kapacitu,
- geologické podmínky a stabilitu hráze,
- bezpečné řešení výpustného a bezpečnostního objektu,
- možné střety s využitím území, infrastrukturou a cennými biotopy,
- zajištění pravidelné kontroly a údržby.
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah): půda
Problematika invazních druhů:
Suché poldry jsou za běžných podmínek nezatopené a k jejich zaplavení dochází pouze dočasně při zvýšených průtocích nebo přívalových srážkách. Právě střídání suchých a zaplavených podmínek, disturbance při povodních a zachycování sedimentů může vytvářet vhodné podmínky pro šíření invazních a expanzivních druhů. Povodňová voda může do prostoru poldru přinášet semena, oddenky a další části rostlin, ale také vodní organismy a patogeny z výše položených částí povodí.
Zvýšené riziko představují zejména vtokové a výtokové části, sedimentační zóny, obnažené plochy a narušené břehy, kde se mohou zachycené propagule rychle uchytit. V podmínkách České republiky mohou být problematické například křídlatky (Reynoutria spp.), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) nebo některé invazní zlatobýly (Solidago spp.). Riziko je vyšší, pokud je poldr přímo napojen na vodní tok, který funguje jako významný koridor šíření.
Je proto klíčové:
- před realizací prověřit výskyt invazních druhů v místě poldru i v navazující části povodí, zejména podél vodních toků a příkopů
- při zemních pracích zabránit přemisťování půdy a sedimentů obsahujících semena, oddenky nebo jiné propagule invazních rostlin na dosud nezasažené plochy
- po výstavbě co nejrychleji stabilizovat narušené plochy vhodnou vegetací a používat pouze ověřené osivo a sadební materiál
- pravidelně kontrolovat především vtok, výtok, místa ukládání sedimentů a plochy narušené po povodňových událostech, protože zde je pravděpodobnost uchycení nových druhů nejvyšší
- při odstraňování sedimentů zohlednit možnost jejich kontaminace propagulemi invazních druhů a nepřemisťovat je bez kontroly na jiné lokality
- zajistit čištění mechanizace a nářadí při přesunech mezi lokalitami, zejména pokud se pracuje v území s výskytem invazních rostlin
- nové výskyty invazních druhů odstraňovat včas, před jejich rozmnožením a dalším rozšířením, protože jejich potlačení po vytvoření rozsáhlých porostů je výrazně obtížnější.