DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Suchý poldr

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Suchý poldr

Skupina: Zadržování vody

Suchý poldr je retenční prostor určený k dočasnému zadržení povodňových průtoků. Za běžných podmínek zůstává suchý. Pomáhá snižovat kulminační průtoky, zpomalovat odtok vody z krajiny a omezovat riziko povodňových škod.

Suchý poldr je retenční prostor určený k dočasnému zadržení vody při zvýšených průtocích nebo přívalových srážkách. Za běžných podmínek zůstává jeho plocha převážně suchá a může být využívána například jako travní porost, louka nebo jiná nezastavěná plocha.

Hlavní funkcí poldru je snížení kulminačního průtoku a zpomalení odtoku vody z povodí. V době povodňové situace se voda do retenčního prostoru dočasně rozlévá a následně je postupně odváděna přes regulovaný výpustný objekt. Tím se snižuje zatížení níže položených částí povodí a omezuje riziko povodňových škod.

Suché poldry mohou být součástí komplexního systému protipovodňové ochrany a hospodaření s vodou v krajině. Vedle retenční funkce mohou přispívat také k omezení eroze, zachycování sedimentů, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení krajinné heterogenity.

Při vhodném návrhu lze suchý poldr začlenit do krajiny jako multifunkční přírodě blízké opatření, které kombinuje technickou protipovodňovou funkci s ekologickými a krajinotvornými přínosy.

Výhody: Snížení rizika povodní, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování rizika eroze

Nevýhody: Omezený prostor, Komplexní plánování, Závislost na místních podmínkách, Nutnost povolovacího procesu

Podmínky implementace:

Podmínky implementace

Suchý poldr je vhodný do míst, kde lze dočasně zadržet zvýšené průtoky bez významného ohrožení okolní zástavby, infrastruktury či využívaných pozemků. Při návrhu je nutné zohlednit zejména:

Složka ŽP: voda

Složka ŽP (přesah): půda

Aplikační potenciálⓘ: Vysoký

Rozsah / velikostⓘ:Plošný střední rozsah

Náročnost realizaceⓘ:Střední náročnost

Kvantifikace dopaduⓘ: Vysoký

Časový horizont dopaduⓘ: Krátkodobý

Problematika invazních druhů:

Suché poldry jsou za běžných podmínek nezatopené a k jejich zaplavení dochází pouze dočasně při zvýšených průtocích nebo přívalových srážkách. Právě střídání suchých a zaplavených podmínek, disturbance při povodních a zachycování sedimentů může vytvářet vhodné podmínky pro šíření invazních a expanzivních druhů. Povodňová voda může do prostoru poldru přinášet semena, oddenky a další části rostlin, ale také vodní organismy a patogeny z výše položených částí povodí.

Zvýšené riziko představují zejména vtokové a výtokové části, sedimentační zóny, obnažené plochy a narušené břehy, kde se mohou zachycené propagule rychle uchytit. V podmínkách České republiky mohou být problematické například křídlatky (Reynoutria spp.), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) nebo některé invazní zlatobýly (Solidago spp.). Riziko je vyšší, pokud je poldr přímo napojen na vodní tok, který funguje jako významný koridor šíření.

Je proto klíčové:

Cena: 100 - 500 Kč/m2

Návaznostⓘ:

  • Malé vodní nádrže
  • Ochranné oblasti pramenišť
  • Přečerpávání vody v mikropovodí
  • Tůně
  • Revitalizace příčného profilu
  • Úprava říční nivy
  • Biotechnická opatření při revitalizaci koryt
  • Odkrývání vodních toků
  • Umělé mokřady
  • Hrazení hlavních odvodňovacích zařízení
  • Průleh

Střetⓘ:

  • Zemědělství
  • Lesnictví
  • Vlastnické vztahy

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Ochrana před povodněmi

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Retence vody
  • Skladování vody
  • Snížení dopadů povodní
  • Ztráta organické hmoty
  • Eroze

Cíle udržitelného rozvojeⓘ:

  • 11. Udržitelná města a obce
  • 14. Život ve vodě
  • 15. Život na souši

Národní plán obnovy přírodyⓘ:

Předprojektová přípravaⓘ:

  • Biologický průzkum
  • Hydrogeologický průzkum
  • Inženýrsko geologický průzkum
  • Hydrologická analýza
  • Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)
  • Archeologický dohled nebo posudek
  • Majetkoprávní analýza

Historie:

Princip dočasného zadržování povodňových vod v krajině je využíván po staletí. Moderní suché poldry se začaly výrazněji uplatňovat zejména ve 20. století jako součást protipovodňové ochrany. Na rozdíl od trvalých nádrží zůstává jejich retenční prostor za běžných podmínek suchý a zaplavuje se pouze při zvýšených průtocích.

Reference:
Návrh a realizace suchých nádrží z pohledu TBD

Kontaktní osoba: Tereza Hnátková

Fotogalerie