Návaznostⓘ:
- Průleh
- Meze
Tato opatření jsou součástí malých lesních vodohospodářských staveb. Slouží ke zpomalení odtoku vody z odvodněných zpevněných či nezpevněných lesních cest a k její infiltraci do okolního prostředí.
1. Svodnice do vsakovacího pásu (průleh/obruba):
2. Propustky s rozptylem vody do terénu:
3. Vsakovací pruhy/pásy vedle cesty:
Výhody: Estetický přínos, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze
Nevýhody: Nároky na údržbu, Nutnost kombinace s dalším opatřením
Podmínky implementace:
Vsakovací zařízení u lesních cest je vhodné umisťovat především v místech, kde propustky, svodnice, příkopy nebo povrch lesní cesty soustřeďují srážkovou vodu a urychlují její odtok z území. Cílem je odváděnou vodu bezpečně rozptýlit do okolního lesního porostu nebo vhodného terénu a umožnit její vsakování, namísto jejího rychlého odvedení do vodního toku.
Návrh zařízení by měl respektovat sklon terénu, množství odváděné vody, propustnost půdy, stabilitu svahu a erozní riziko. Voda nesmí být soustředěna do míst, kde by mohla způsobovat erozi, podmáčení tělesa lesní cesty, sesuvy nebo škody na okolních pozemcích. Současné technické požadavky na lesní cesty výslovně počítají s podélným a příčným odvodněním pomocí příkopů, rigolů, propustků, svodnic a trativodů tak, aby voda neohrožovala cestu ani okolní pozemky podmáčením nebo erozí.
Zařízení lze řešit například jako mělké vsakovací průlehy, rozlivné pásy, zasakovací příkopy nebo drobné terénní deprese navazující na vyústění svodnice či propustku. Vhodné je využívat přirozenou konfiguraci terénu a pokud možno minimalizovat použití nepropustných nebo technicky náročných konstrukcí. Opatření lze kombinovat s protierozními příkopy, průlehy a vegetačními prvky.
Při realizaci na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je nutné respektovat lesní zákon, požadavky na stavby pro plnění funkcí lesa a souhlas vlastníka či osoby s právem hospodařit. Lesní cesty a související objekty podléhají rovněž technickým požadavkům na stavby pro plnění funkcí lesa; aktuální úprava byla v roce 2026 novelizována.
Vodoprávní povolení nemusí být u jednoduchého zařízení vždy vyžadováno, nelze však obecně stanovit, že každé vsakovací zařízení u lesní cesty není vodním dílem. Konkrétní režim závisí na technickém provedení, rozsahu zásahu a případném ovlivnění vodního toku nebo vodních poměrů. V chráněných územích nebo při zásahu do přírodně cenných stanovišť je nutné respektovat také požadavky ochrany přírody.
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah): půda
Problematika invazních druhů:
Tvorba vsakovacích zařízení má obdobná rizika jako např. Odkrývání vodních toků, Jde o zásah, který typicky přináší silnou disturbanci, velké přesuny zeminy a sedimentů a dlouhé období, kdy je území narušené a ne zcela stabilizované. Právě v této fázi vzniká vysoké riziko šíření invazních rostlin, zavlékání patogenů i šíření invazních vodních organismů. Holé a osluněné břehy navíc vytvářejí ideální podmínky pro rychlou kolonizaci invazními druhy, například netýkavkou žláznatou, jejíž šíření podél říčních koridorů je velmi rychlé.
Je proto klíčové:
Cena: 10000 - 30000 Kč/kus
Jiné střety:
Historie:
Zadržování vody v lesích se dříve řešilo převážně stavbou rybníčků a melioračních příkopů. S nárůstem extrémních srážek a suchem se od 2000 let rozšiřuje přístup k decentralizovanému hospodaření s dešťovou vodou i v lesním hospodářství. Zkušenosti s vsakovacími prvky byly rozvíjeny např. v rámci projektů Adaptace lesů na klimatickou změnu, OPŽP pro LČR, projekty UCEEB ČVUT aj.
Kontaktní osoba: Kateřina Černý Pixová