Návaznostⓘ:
- Plovoucí ostrovy
- Přečerpávání vody v mikropovodí
- Ochranné oblasti pramenišť
- Tůně
- Odkrývání vodních toků
- Umělé mokřady
- Úprava říční nivy
- Suchý poldr
- Revitalizace příčného profilu
Biotechnická opatření jsou šetrnou alternativou k technickým úpravám vodních toků a jsou součástí přírodě blízkých opatření (nature-based solutions), které se používají při revitalizacích nebo stabilizačních zásazích na tocích, aby se:
Oproti tvrdým technickým úpravám jsou biotechnická řešení výrazně multifunkční a tím pádem efektivnější - levnější, ekologičtější a esteticky přijatelnější. Navíc často zvyšují retenční schopnost toku a resilienci vůči suchu a povodním.
Výhody: Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Snižování znečištění složek ŽP
Nevýhody: Nároky na údržbu, Omezený prostor, Komplexní plánování, Nutnost povolovacího procesu
Podmínky implementace:
Je nutná projektová dokumentace a v mnoha případech i vodoprávní povolení dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Zásah by měl respektovat plán hlavního povodí, ochranná pásma, biotopy zvláště chráněných druhů a další legislativní omezení. Vhodná opatření je třeba přizpůsobit konkrétním hydrologickým, geologickým a ekologickým podmínkám lokality. Na některé typy zásahů lze čerpat dotace z OPŽP nebo PRV (např. prioritní osa 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu). U toků spravovaných státem je nutný souhlas správce toku.
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah):
Problematika invazních druhů:
Biotechnická opatření při revitalizaci koryt (např. živé proutí, vrbové řízky, živé fascíny, vegetované rohože, kartáčové matrace či kokosové prvky) patří k šetrným metodám stabilizace břehů a podpory obnovy říčního ekosystému. Zároveň ale mohou zvyšovat riziko šíření invazních rostlin, zavlékání patogenů i šíření invazních vodních živočichů, protože probíhají v prostředí s vysokou konektivitou a snadným transportem organismů po toku. K nejrizikovějším mechanismům patří narušení substrátu a otevření půdy, přesuny sedimentu, a také kontaminace mechanizace a nářadí (ulpívající bahno, zbytky rostlin, voda v dutinách techniky), která může přenášet semena, vegetativní fragmenty i propagule vodních bezobratlých (např. larev) mezi úseky a povodími. Biotechnická revitalizace tak může být při nedostatečné prevenci nechtěně „koridorem“ nejen pro invazní rostliny, ale i pro nepůvodní bezobratlé a ryby – zejména pokud dojde k odstranění bariér nebo zvýšení migrační prostupnosti bez vyhodnocení rizik. Holé a narušené plochy podél toků jsou ideálním prostředím pro rychlou kolonizaci invazními rostlinami, jako je netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý nebo křídlatky. Zpomalení proudění nebo tvorba tůní může podpořit šíření nepůvodních vodních nebo mokřadních druhů.
Je proto klíčové:
Cena: 100 - 3000 Kč/m
Jiné střety:
Historie:
Biotechnická opatření se v ČR objevovala již na přelomu 19. a 20. století, zejména v lesnických melioracích a horských úpravách toků (tzv. “lesní inženýrie”). V druhé polovině 20. století byla však nahrazena technickými úpravami (beton, kámen, železo). Opětovné využití přírodě blízkých přístupů nastává od 90. let 20. století v souvislosti s důrazem na revitalizace toků a ekologickou stabilitu. Dnes jsou uznávanou součástí plánů v oblasti vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Stále však nejsou uplatňovány v potřebné míře.
Reference:
Informační systém ochrany přírody
Příklady dobré praxe revitalizací vodních toků v městském prostředí
Péče o vodní toky včetně břehových porostů
Kontaktní osoba: Tereza Hnátková