DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Umělé mokřady

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Umělé mokřady

Skupina: Zadržování vody, Zlepšování kvality vody

Uměle vybudované mokřadní ekosystémy, které napodobují přirozené procesy probíhající v mokřadech přírodních

Jedná se o širokou skupinu člověkem vytvořených mokřadních systémů, které využívají přirozené fyzikální, chemické a biologické procesy probíhající ve vodě, substrátu a vegetaci. Mohou být navrhovány především pro zlepšování kvality vody, zadržování vody v krajině a podporu biodiverzity, přičemž konkrétní konstrukční řešení závisí na jejich hlavním účelu a místních podmínkách.

Umělé mokřady lze využít například pro:

Podle způsobu proudění vody se rozlišují především mokřady s volnou vodní hladinou (povrchovým průtokem) a systémy s podpovrchovým průtokem, označované také jako mokřadní filtry. Podpovrchové systémy mohou být navrženy s horizontálním nebo vertikálním prouděním a jednotlivé typy lze rovněž kombinovat do hybridních mokřadních systémů.

K odstraňování znečištění dochází kombinací několika procesů, například sedimentací a filtrací nerozpuštěných látek, sorpcí, mikrobiální transformací organických látek a živin a příjmem živin vegetací. Účinnost jednotlivých procesů závisí na konstrukci mokřadu, hydraulickém zatížení, době zdržení, vlastnostech substrátu, vegetaci, teplotě a charakteru přiváděné vody.

Ve srovnání s technologicky intenzivními způsoby čištění mohou být umělé mokřady provozně a energeticky nenáročným řešením, vyžadují však dostatečnou plochu a správný návrh hydraulického režimu. Pravidelná údržba zahrnuje zejména kontrolu přítoku a odtoku, vodní hladiny, vegetace, sedimentace a případného zanášení systému.

Jejich význam je výrazně multifunkční. Vedle čištění vody mohou přispívat k její retenci, zpomalování odtoku, vytváření stanovišť pro rostliny a živočichy, zvyšování ekologické stability krajiny a v některých případech také k rekreační a estetické hodnotě území. Umělé mokřady proto představují významnou skupinu přírodě blízkých opatření (Nature-based Solutions, NBS) propojujících vodohospodářské, ekologické a adaptační funkce.

Výhody: Regulace teploty, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Vysoká účinnost, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními

Nevýhody: Omezený prostor, Legislativní a regulační omezení, Nutnost povolovacího procesu

Podmínky implementace:

Umělé mokřady vyžadují dostatečně velkou plochu odpovídající množství a kvalitě přiváděné vody a požadované účinnosti čištění. Vhodné jsou zejména lokality, kde lze využít přirozený sklon terénu a zajistit pokud možno gravitační přítok a odtok vody, čímž se snižují energetické a provozní nároky.

Návrh musí vycházet z hydrologických a hydraulických podmínek lokality, charakteru znečištění a požadované doby zdržení vody. Je nutné zajistit rovnoměrnou distribuci vody, zabránit nežádoucímu zkratu proudění, nekontrolovanému průsaku a negativnímu ovlivnění okolních pozemků nebo podzemních vod. Podle typu přiváděné vody může být nezbytné také předčištění, zejména odstranění hrubých nečistot a sedimentovatelných látek.

Součástí návrhu musí být možnost regulace vodní hladiny, bezpečného odvedení přebytečné vody a přístupu pro údržbu. Je rovněž nutné zohlednit dlouhodobou péči o vegetaci, odstraňování sedimentů a kontrolu případného šíření invazních druhů.

Administrativní požadavky závisí na velikosti, konstrukci, zdroji vody a účelu mokřadu. Realizace může vyžadovat povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami, případně další souhlasy podle charakteru lokality. Při napojení na vodní tok nebo zásahu do něj je nutné řešení koordinovat s jeho správcem. V chráněných nebo ekologicky cenných lokalitách je nutné respektovat také požadavky ochrany přírody.

Složka ŽP: voda

Složka ŽP (přesah): půda

Aplikační potenciálⓘ: Vysoký

Rozsah / velikostⓘ:Plošný střední rozsah

Náročnost realizaceⓘ:Střední náročnost

Kvantifikace dopaduⓘ: Střední

Časový horizont dopaduⓘ: Střednědobý

Problematika invazních druhů:

Zakládání umělých mokřadů (slatiniště, podmáčené louky, rákosiny, mokřadní tůně a nivní stanoviště) patří mezi klíčové ekosystémy pro retenci vody, zlepšení kvality vody a biodiverzitu. Zároveň však mohou umělé mokřady být velmi náchylné k invazím a šíření patogenů, protože jde o přirozeně dynamická stanoviště, kde změny hydrologického režimu, disturbancí, sedimentů a živin vytvářejí „okna příležitosti“ pro uchycení nepůvodních a expanzních druhů. Mokřady navíc mohou trpět velkým přínose semen a propagulí během povodní. Současně mohou hostit i nepůvodní vodní bezobratlé a další organismy, jejichž šíření může být podporováno technikou a manipulacemi ve vlhku. Management mokřadů je obtížný kvůli ochraně vody, omezenému portfoliu zásahů a často i špatně přístupnému, nepřehlednému terénu.

Důležité je také období zakládání/obnovy mokřadů, kdy dochází k výkopům a transportu zeminy a sedimentu – tím se mohou zavléct nejen semena invazních rostlin, ale i patogeni vázaní na půdu a vlhké prostředí.

Je proto klíčové:

Cena: 2000 - 15000 Kč/m2

Návaznostⓘ:

  • Hrázkování
  • Plovoucí ostrovy
  • Biotechnická opatření při revitalizaci koryt
  • Přečerpávání vody v mikropovodí
  • Denitrifikační bioreaktory
  • Tůně
  • Biofiltry
  • Malé vodní nádrže
  • Odkrývání vodních toků
  • Úprava říční nivy
  • Suchý poldr
  • Revitalizace příčného profilu

Střetⓘ:

  • Zemědělství
  • Lesnictví
  • Myslivost
  • Vlastnické vztahy

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Kontaminace organickými polutanty

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Retence vody
  • Opětovné využití vody
  • Evapotranspirace
  • Snížení teploty
  • Vznik nových stanovišť
  • Zlepšení stavu stávajících stanovišť
  • Konektivita
  • Kontaminace anorganickými polutanty
  • Kontaminace emergentními polutanty

Umělé mokřady poskytují celou škálu efektů, které souvisí nejen se zlepšováním kvality vody či její dostupností, ale poskytují zároveň vhodná stanoviště pro celou řadu organismů vázaných na vodu či břehové zóny (ekotony).

Cíle udržitelného rozvojeⓘ:

  • 14. Život ve vodě

Národní plán obnovy přírodyⓘ:

Předprojektová přípravaⓘ:

  • Biologický průzkum
  • Hydrogeologický průzkum
  • Inženýrsko geologický průzkum
  • Hydrologická analýza
  • Archeologický dohled nebo posudek
  • Majetkoprávní analýza

Historie:

Přirozené mokřadní systémy byly dříve běžnou součástí naší krajiny. S postupujícím osidlováním byly průběžně vysušovány. Největší úbytek byl zaznamenán samozřejmě v období kolektivizace a intenzifikace zemědělství.

Umělé mokřady se objevují v 50. letech 20. století, ale první příklady v ČR nalézáme až od 90. let, kdy začali vznikat první tzv. kořenové ČOV. Umělé mokřady si mezitím vydobyly pevnou pozici mezi různými tipy NBS (přírodě blízká opatření).

Reference:
Metodika navrhování umělých mokřadů

Kontaktní osoba: Michal Šereš

Fotogalerie

Příklady realizace

Název příkladu: Lokalita Amálie

Popis (Česky):

Umělý mokřad Amálie je navržen pro variabilní odstraňování znečištění v povrchových a drenážních vodách, zejména z odtoků zemědělských ploch. Tento systém kombinuje horizontální biofiltr (HBF) a vertikální kořenový filtr (VKF), přičemž každý z těchto prvků plní specifickou úlohu. HBF je určen k odbourávání dusičnanových iontů, které vznikají aplikací hnojiv, zatímco VKF zajišťuje dočištění vody z biofiltru a zároveň odstraňuje zbytky pesticidů díky inovativnímu použití biocharu. Mokřad je strategicky umístěn na konci mokřadní soustavy, aby minimalizoval koncentrace nežádoucích látek v odtoku do recipientu.

Konstrukce mokřadu zahrnuje horizontální biofiltr o užitné ploše 100 m² a vertikální kořenový filtr o ploše 75 m². Dešťová a drenážní voda je vedena svodným systémem do Brejlského potoka, kde přehrážka umožňuje primární sedimentaci a odběr vody do mokřadu. Voda je dále přiváděna PVC potrubím do sedimentační šachty, která zajišťuje sekundární sedimentaci a zabraňuje zanášení náplně biofiltru. V HBF dochází k horizontálnímu průtoku vody přes filtrační náplň, která obsahuje organický substrát podporující anaerobní procesy, jako je denitrifikace, a odstraňuje významné množství dusičnanů. Po průtoku HBF je voda vedena regulační šachtou na VKF, který je vybaven biocharem. Tento materiál zajišťuje účinné odstranění pesticidů z vody. Voda je rozváděna skrápěcím systémem a následně shromažďována perforovaným potrubím na dně VKF, odkud pokračuje do regulační šachty a dále do recipientu. Celý systém je optimalizován pro maximální efektivitu čištění a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí.

Webová stránka: https://cvpk.czu.cz/cs/r-13920-chytra-krajina/r-17373-naucna-stezka-amalie/r-17391-umele-mokrady-a-korenove-cistirny

Lokace: v Česku

Název příkladu: Umělý mokřad Velký Rybník

Popis (Česky):

Experimentální lokalita Velký Rybník se nachází v povodí Kopaninského potoka na Českomoravské vrchovině v České republice. Povodí je rozsáhle odvodňováno drenážním systémem, což má za následek, že hlavní znečišťující látkou ve vodách jsou dusičnany.

Experimentální umělý mokřad byl vybudovaný v roce 2018 a skládá se ze tří paralelních mokřadů označených M1, M2 a M3, z nichž každý je určen k čištění zemědělských drenážních vod z povodí o rozloze 15,73 ha. Mokřady mají podobné parametry s drobnými konstrukčními rozdíly. Jejich cílem je snížit zatížení dusíkem a pesticidy, které se dostávají do vodní nádrže Švihov, klíčového zdroje pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj. Každý mokřad pracuje s převažujícím horizontálním podpovrchovým prouděním, přičemž M1 a M3 mají i částečně zaplavované plochy. Jejich substrát tvoří směs štěrku a březové štěpky smíšené v poměru 10:1, která slouží k obohacení drenážní vody o organický uhlík a podporují denitrifikační procesy.

Webová stránka: https://agronavigator.cz/sites/default/files/users/user291/Metodiky/Nmet_mokrady_TH02030376_web_final.pdf

Lokace: v Česku