Návaznostⓘ:
- Denitrifikační bioreaktory
- Hrazení hlavních odvodňovacích zařízení
Regulační drenážní systémy představují modernizaci tradičního odvodnění orné půdy tak, aby nejen odváděly přebytečnou vodu, ale zároveň ji v krajině zadržovaly, když je to žádoucí – například v obdobích sucha nebo pro podporu vegetace.
Systém je vybaven regulačními prvky (např. stavidly, uzávěry nebo automatickými výpustmi) umístěnými v tzv. drenážních kontrolních šachtách, které umožňují:
Výhody: Zlepšení kvality vody, Vysoká účinnost, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Zlepšení úrodnosti
Nevýhody: Komplexní plánování, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení
Podmínky implementace:
Zřízení regulační drenáže v ČR vyžaduje, aby původní drenážní systém byl technicky způsobilý pro doplnění regulačních prvků (např. šachet se stavidly). Nutná je projektová dokumentace, která prokáže hydraulickou funkčnost a nezpůsobení škod sousedním pozemkům.
Zásah obvykle podléhá vodoprávnímu řízení podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), včetně případného ohlášení stavebního záměru. Vhodné je řešení konzultovat s správcem povodí, obcí i zemědělským poradcem.
Pro efektivní fungování je klíčový dlouhodobý management a údržba systému. V současnosti chybí specifická dotační podpora v rámci SZP, implementace proto probíhá hlavně v rámci výzkumných nebo demonstračních projektů.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Akumulační drenáže jsou důležitým prvkem pro hospodaření s vodou v krajině i na zemědělské půdě. Zároveň ale mohou představovat riziko pro šíření invazních rostlin, zavlékání patogenů a šíření invazních vodních organismů, protože často znamenají nové propojení mezi dříve izolovanými místy. Tím vzniká „koridor“ šíření, kde se organismy mohou snadno přesouvat, podobně jako u jiných lineárních struktur v krajině. V systému navíc vznikají otevřená a polootevřená místa (výpustné šachty, kontrolní objekty, příkopy), která zachytávají splaveniny a živiny a bývají pravidelně narušována údržbou. Typickým problémem je zaplevelení výpustních šachet a otevřených částí systému invazními druhy vázanými na vlhká stanoviště, jako je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) nebo křídlatky (Fallopia/Reynoutria spp.), které se dobře šíří podél vodních koridorů a disturbovaných míst. Navíc tyto druhy mohou být nezáměrně šířeny se zeminou při údržbě a výstavbě těchto opatření.
Je proto klíčové:
Cena: 10000 - 20000 Kč/kus
Jiné střety:
Zvýšení dostupnosti vody a její zadržení v území.
Historie:
Drenážní systému se v rámci ČR začaly budovat na přelomu 19. a 20. stol., masivně pak v období zemědělské kolektivizace v reakci na aktuální klimatické podmínky a distribuci srážkové vody. Budovány byly ale pouze jednoúčelově a to s cílem rychlého odvodu vody z pozemku. Regulační drenáže s více funkcemi a možnostmi se v Česku zatím využívá omezeně, převážně v rámci pilotních projektů (např. ČZU, VÚMOP). Její širší využití naráží na technické limity stávajících drenážních systémů a na chybějící systém podpory v rámci SZP. Významnou roli hraje i motivace vlastníků a potřeba dlouhodobého sledování účinnosti.
Reference:
Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů půd: principy regulace drenážního odtoku
Kontaktní osoba: Tereza Hnátková