Návaznostⓘ:
- Pěstování meziplodin
- Biopásy
- Pásové střídání plodin
- Půdoochranné technologie zpracování půdy
- Setí plodin do úzkých řádků
- Hnojení organickými hnojivy
- Smíšené pěstování plodin
Přínosy:
zvyšování obsahu uhlíku v půdě,
lepší hospodaření s dusíkem,
lepší zadržování vody v půdě,
omezení výskytu škůdců a chorob.
Aplikace:
plánování osevního postupu na několik let,
střídání různých skupin plodin (např. obilniny - pšenice, ječmen, luskoviny - hrách),
střídání plodin s různým kořenovým systémem – hlubokokořenící (např. řepka), mělkokořenící (např. obilniny),
dodržování agrotechnických lhůt,
zařazování zlepšujících plodin – luskoviny a jeteloviny, plodiny hnojené chlévským hnojem.
Pěstování jetelovin
využití jako vysoce kvalitní objemné krmivo (bílkovinné) pro hospodářská zvířata a významně obohacují půdu o dusík díky symbióze s hlízkovými bakteriemi,
obvykle zůstávají na pozemku 1-4 roky,
sejí se na jaře nebo i v létě,
vysévají se samostatně nebo do jarních plodin (formou podsevů),
výsevek: 10-25 kg/ha (na orné půdě se nejčastěji pěstují jetel luční a vojtěška setá).
Pěstování luskovin
významně obohacují půdu o dusík díky symbióze s hlízkovými bakteriemi,
nepěstují se opakovaně na stejném pozemku,
obvykle se sejí na jaře,
výsevek: 60-300 kg/ha podle druhu (hrách setý, bob setý, lupiny, vikve, sója luštinatá atd.), způsobu pěstování a podmínek stanoviště.
Výhody: Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Ochrana půdní struktury, Zlepšení úrodnosti
Nevýhody: Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení
Podmínky implementace:
Střídání plodin v ČR se řídí podmínkami podmíněnosti v rámci Společně zemědělské politiky ČR.
Základní podmínky:
minimální rozsah hlavní plodiny,
časové rozmezí střídání stejné hlavní plodiny na jednom pozemku.
Plodiny vázající dusík jsou dále podporovány v rámci celofaremních ekoplateb.
Základní podmínky:
zákaz hnojení a POR,
termín udržení,
výběr z povoleného seznamu plodin.
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Mladé porosty jetelovin a luskovin jsou citlivé na zaplevelení. Některé nepůvodní druhy luskovin (např. lupina mnoholistá – Lupinus polyphyllus) mají schopnost se šířit z polí do okolní krajiny, kde se stávají invazními, zejména v narušených nebo polopřírodních biotopech (např. podél cest, v trávnících, v lesních lemech).
Cena: 0 - 0 Kč/m2
Jiné střety:
Historie:
Střídání plodin je jedna z nejstarších zemědělských technik. Jeteloviny a luskoviny tvořily tradiční základ střídání plodin až do poloviny 20. století. Po roce 1960 jejich zastoupení výrazně pokleslo v důsledku intenzifikace zemědělství. V posledních letech se opět vracejí do osevních postupů.
Reference:
Význam a možnosti optimalizace struktury a střídání plodin v systémech hospodaření na půdě
Metody a agrotechnické postupy vedoucí ke zvýšení stability půdních agregátů
Pěstování vybraných jednoletých jetelovin s ohledem na kvalitu píce a silážování
Kontaktní osoba: Michal Šereš