Pěstování meziplodin

Skupina: Agrotechnická opatření

Meziplodiny jsou plodiny pěstované mezi dvěma hlavními plodinami. Jejich cílem zpravidla není sklizeň pro přímý zisk, ale podpora půdní úrodnosti, zvýšení odolnosti půdy i následných plodin a zmírnění dopadů změny klimatu.

Přínosy:

• ochrana půdy proti erozi,
• lepší hospodaření s živinami (např. zachytávání dusíku),
• ukládání uhlíku do půdy,
• zlepšení zadržování vody (např. omezení evaporace a zlepšení infiltrace),
• zvýšení biodiverzity (např. podpora půdních mikroorganismů).

Aplikace:

• Termín setí: zpravidla v létě nebo na podzim,
• Způsob setí: secím ústrojím nebo rozmetadlem,
• Volba druhu nebo směsi meziplodin (častěji) podle:
• cílů pěstování,
• biologických vlastností jednotlivých druhů (např. rychlost a délka růstu, tvorba a kvalita organické hmoty, architektura kořenového systému, složení kořenových exudátů),
• požadavků následné plodiny (např. vlhkost v půdě, riziko šíření chorob a škůdců),
• Způsob ukončení: mrazem (u některých druhů), mulčováním, válením, orbou, kypřením, aplikací herbicidu nebo kombinací metod.

Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti, Snižování znečištění složek ŽP

Nevýhody: Nároky na údržbu, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Meziplodiny lze pěstovat dobrovolně nebo jako součást plnění dotačních podmínek. Vazba na dotace (Společná zemědělská politika v ČR) – podmínky podmíněnosti, celofaremní ekoplatby, agroenvironmentálně-klimatická opatření.

Základní podmínky:

• meziplodina musí být vyseta do určitého data,
• porost musí na poli zůstat po stanovenou dobu (nesmí být mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu),
• vést povinné záznamy,
• výběr druhů z uvedeného seznamu plodin.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

Pěstování meziplodin může vést k šíření invazních druhů, pokud nejsou zvoleny vhodné směsi nebo není prováděna následná kontrola porostu. Rizika zahrnují:

• zaplevelení pozemků – meziplodina se může stát plevelem v následující plodině a být obtížně regulovatelná (např. pohanka),
• šíření mimo pole – šíření do okolní krajiny a ohrožení původních druhů rostlin,
• přenos chorob a škůdců – některé druhy mohou být hostiteli chorob pro hlavní plodiny (např. meziplodiny z čeledi brukvovitých a následná řepka),
• kontaminace osiva – směsi mohou být znečištěny semeny plevelů (např. laskavec, ježatka).

Cena: 0 - 0 Kč/m2

Historie:

Meziplodiny se pěstovaly jako rezerva krmivové základny, avšak s výrazným poklesem chovu skotu jejich význam v tomto směru ustoupil. Naopak koncem 20. století význam meziplodin začal narůstat v souvislosti s rozvojem intenzivního zemědělství, které přineslo problémy jako eroze půdy, ztráta půdní organické hmoty a znečištění podzemních vod dusíkem. V současnosti jsou meziplodiny nezbytnou součástí půdoochranných opatření.

Reference:
Pěstování strniskových meziplodin
Pěstování druhově bohatých směsí meziplodin v podmínkách sušší oblasti jižní Moravy.
Trávy a vybrané C4 plodiny jako meziplodiny a jejich využití v současných podmínkách měnícího se klimatu.
Pěstování kukuřice na zrno s využitím jetelovin.

Kontaktní osoba: Michal Šereš

Fotogalerie