Návaznostⓘ:
- Pásové střídání plodin
- Půdoochranné technologie zpracování půdy
- Osevní postupy
- Setí plodin do úzkých řádků
- Hnojení organickými hnojivy
- Smíšené pěstování plodin
Jejich cílem není sklizeň pro zisk, ale jsou důležitou součástí systémů hospodaření na půdě (především bez živočišné výroby) a pomáhají zvyšovat úrodnost půdy a zmírňovat dopady změny klimatu při pěstování plodin.
Přínosy:
Aplikace:
Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Přirozené hnojení, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti, Snižování znečištění složek ŽP
Nevýhody: Nároky na údržbu, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Nutnost kombinace s dalším opatřením
Podmínky implementace:
Meziplodiny lze pěstovat dobrovolně nebo jako součást plnění dotačních podmínek. Vazba na dotace (Společná zemědělská politika v ČR) – podmínky podmíněnosti, celofaremní ekoplatby, agroenvironmentálně-klimatická opatření.
Základní podmínky:
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Pěstování meziplodin může vytvářet rizika pro šíření invazních rostlin, udržování patogenů v systému a podporu některých škůdců. Meziplodiny často pokrývají půdu v období mimo hlavní plodinu, a tím mohou vedle pozitivních efektů také udržovat živé hostitele pro choroby a hmyz. Rizikové je rovněž používání osivových směsí z neprověřených zdrojů, kde hrozí kontaminace semeny plevelů a potenciálně invazních druhů.
Je proto klíčové:
Cena: 0 - 0 Kč/ha
Jiné střety:
Historie:
Meziplodiny byly tradičně využívány zejména v předindustriálním zemědělství jako součást osevního postupu, resp. ve formě úhoru. V období intenzifikace 20. století byly téměř opuštěny. Znovu se začaly zavádět po roce 2000, zejména na ekologických farmách a v rámci protierozních opatření. V posledních letech (po r. 2020) se jejich význam výrazně zvýšil díky ekoschématům a klimatickým strategiím EU.
Reference:
Pěstování strniskových meziplodin
Pěstování druhově bohatých směsí meziplodin v podmínkách sušší oblasti jižní Moravy.
Trávy a vybrané C4 plodiny jako meziplodiny a jejich využití v současných podmínkách měnícího se klimatu.
Pěstování kukuřice na zrno s využitím jetelovin.
Kontaktní osoba: Vladimír Smutný