Smíšené pěstování plodin

Skupina: Agrotechnická opatření

Smíšené pěstování plodin neboli intercropping je zemědělská technika, při které se na jednom pozemku současně pěstují dvě nebo více různých plodin, a to v prostorovém nebo časovém překryvu.

Intercropping je součástí regenerativního a udržitelného zemědělství. Funguje na principu synergie mezi plodinami – každá využívá jinou výživovou nebo ekologickou niku (např. různé hloubky kořenění, různé nároky na světlo).

Typy intercroppingu:

• řádkový (row intercropping) – střídání řádků různých plodin (např. kukuřice + fazole)
• pásový (strip intercropping) – pěstování plodin ve širších pásech (např. pšenice + jetel)
• smíšený (mixed intercropping) – smíšení plodin bez pravidelného vzoru (např. obilovina + luštěnina)
• sukcesní (relay intercropping) – výsev druhé plodiny v době, kdy první ještě není sklizena

Pozitivní vliv:

• lepší využití živin, vody a světla
• snížení výskytu škůdců a chorob
• zvýšení biodiverzity a půdní stability
• zvýšení celkového výnosu z jednotky plochy (tzv. Land Equivalent Ratio > 1)

Komplikací může být náročnější mechanizace a odlišná doba sklizně či potřeba separace produktů při sklizni.

Výhody: Podpora biodiverzity, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními, Zvýšení organické hmoty v půdě, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Riziko neefektivity, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Intercropping není legislativně omezen, ale musí být v souladu s požadavky na evidenci plodin v LPIS – pozemek lze vést jako směs, nebo dělit podle převládající plodiny. V rámci ekologického zemědělství nebo precizního hospodaření je intercropping podporován jako zelená technologie. Je možné jej uplatnit jako součást opatření v agroenvironmentálních schématech (např. omezení chemie, ochrana půdy). Doporučuje se pečlivý návrh plodinové kombinace – vhodné jsou např. obiloviny + luskoviny, plodiny různé výšky, pomalý a rychlý vzrůst. Z hlediska dotačních pravidel (např. AEKO, ekoschéma) záleží na tom, zda plodiny splňují podmínky hlavní a doplňkové kultury.

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Problematika invazních druhů:

Intercropping – tedy pěstování více plodin na jednom pozemku současně – může v některých případech ovlivnit šíření invazních nebo expanzních druhů. Riziko vzniká zejména při použití nevhodně zvolených plodin nebo meziplodin, které mají expanzní charakter, rychlý růst a schopnost potlačovat jiné druhy. Pokud nejsou správně řízeny osevní sledy, může dojít k jejich nežádoucímu setrvání v porostu i v dalších sezónách.

Dalším rizikem je použití neprověřeného osiva, zejména směsí z necertifikovaných zdrojů, které mohou obsahovat semena plevelů či invazních rostlin. Při zavádění intercroppingu je proto důležité zohlednit jak agronomické, tak ekologické vlastnosti jednotlivých druhů a sledovat jejich chování v konkrétních podmínkách.

Cena: 4 - 8 Kč/m2

Historie:

V minulosti byl intercropping běžnou praxí na malých hospodářstvích a ve smíšeném osevu (např. obilovina + hrách, kukuřice + tykev). Po kolektivizaci a nástupu monokultur a mechanizace byl téměř vytlačen. Od roku 2000 se znovu objevuje díky ekologickému zemědělství a novým přístupům k udržitelné produkci, zejména u menších farmářů a ve výzkumu (např. ČZU, VÚRV). S rozvojem precizního zemědělství a agroekologie se zvyšuje jeho relevance i v intenzivnějším zemědělství.

Reference:

Kontaktní osoba: Michal Šereš

Fotogalerie