DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Pásové střídání plodin

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Pásové střídání plodin

Skupina: Agrotechnická opatření

Pásové střídání plodin je způsob hospodaření, při kterém se na jednom poli pěstují různé plodiny ve střídajících se pásech.

Přínosy:

Aplikace:

Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Pásové střídání plodin je v české legislativě ukotveno v podmínkách podmíněnosti a v celofaremní ekoplatbě v rámci Společné zemědělské politiky v ČR.

Základní podmínky:

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Aplikační potenciál: střední

Rozsah / velikost:Plošný velký rozsah

Náročnost realizace:Střední náročnost

Kvantifikace dopadu: Nízký

Časový horizont dopadu: Krátkodobý

Problematika invazních druhů:

Odlišné plodiny v pásech mohou mít různé požadavky na ošetření, což může vést k nechtěnému útočišti pro invazní druhy v méně ošetřovaných pásech. Invazní rostliny se mohou snadno šířit z jednoho pásu do druhého, zejména pokud není zajištěna mechanická nebo chemická bariéra. Trvalé pásy s pokryvnými plodinami nebo ponechané ladem mohou poskytovat stabilní prostředí pro rozvoj invazních plevelů.

Cena: 0 - 0 Kč/m2

Návaznost:

  • Pěstování meziplodin
  • Pásové střídání plodin
  • Osevní postupy
  • Půdoochranné technologie zpracování půdy
  • Hnojení organickými hnojivy

Střet:

  • Zemědělství
  • Vlastnické vztahy

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatu:

  • Eroze

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatu:

  • Ztráta organické hmoty
  • Ztráta půdní struktury
  • Odnos živin

Cíle udržitelného rozvoje:

  • 12. Odpovědná výroba a spotřeba
  • 15. Život na souši

Národní plán obnovy přírody:

Předprojektová příprava:

  • Nerelevantní

Historie:

Pásové střídání má v české zemědělské krajině historické kořeny – v podobě úhorů, políček a remízků. Bylo běžné do kolektivizace v 50. letech. Po scelování pozemků byla tato praxe vytlačena ve prospěch velkoplošného hospodaření a monokultur. Znovu se začíná uplatňovat od 90. let, výrazněji pak po roce 2015 v rámci legislativních opatření.

Reference:
Vrstevnicové obdělávání a pásové střídání plodin

Kontaktní osoba: Michal Šereš

Fotogalerie