Návaznostⓘ:
- Pásové střídání plodin
- Pěstování meziplodin
- Půdoochranné technologie zpracování půdy
- Osevní postupy
- Hnojení organickými hnojivy
Tento přístup využívá ochranný účinek vegetačního pokryvu, představuje pravidelné střídání pásů plodin chráněných s nízkým protierozním účinkem (okopaniny, kukuřice, slunečnice aj.) a pásů plodin ochranných s vysokým protierozním účinkem (travní porosty, víceleté pícniny, hustě seté obilniny, luskoviny aj.) zakládaných ve směru vrstevnic či ve směru blízkém konturovému. Pásy plodin s různým protierozním účinkem se musí střídat tak, aby po dopadu srážky voda stékající z chráněného pásu a dopadající na něj byla zachycena na ochranném pásu a infiltrovala do půdy.
Přínosy:
Aplikace:
Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti
Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení, Nutnost kombinace s dalším opatřením
Podmínky implementace:
Pásové střídání plodin je v české legislativě ukotveno v podmínkách podmíněnosti a v celofaremní ekoplatbě v rámci Společné zemědělské politiky v ČR.
Základní podmínky:
Složka ŽP: půda
Složka ŽP (přesah): voda
Problematika invazních druhů:
Opatření je často zaváděno kvůli omezení eroze, zvýšení diverzity a zlepšení regulace škůdců a chorob, ale současně může vytvářet specifická rizika pro šíření a přežívání invazních rostlin, patogenů a škodlivých organismů. Odlišné plodiny v pásech mohou mít různé požadavky na ošetření, což může vést k nechtěnému útočišti pro invazní druhy v méně ošetřovaných pásech. Invazní rostliny se mohou snadno šířit z jednoho pásu do druhého, zejména pokud není zajištěna mechanická nebo chemická bariéra. Trvalé pásy s pokryvnými plodinami nebo ponechané ladem mohou poskytovat stabilní prostředí pro rozvoj invazních plevelů. Klíčovým faktorem je vysoký podíl okrajů a kontaktů mezi porosty, kde dochází k intenzivnímu pohybu mechanizace a přenosu diaspor. Pokud se k tomu přidá nedostatečná hygiena strojů, nevhodná volba plodin (např. hostitelsky příbuzných pásů vedle sebe) nebo chybějící následná péče, mohou se problémové druhy a patogeny šířit rychleji než v jednodušších uspořádáních. Na druhou stranu, dobře navržené pásové střídání může snižovat tlak některých škůdců a chorob díky prostorové diverzitě a „rozbití“ kontinuity hostitele.
Je proto klíčové:
Cena: 0 - 0 Kč/ha
Jiné střety:
Historie:
V tradiční maloplošné zemědělské krajině, členěné do relativně malých polí vlastněných jednotlivými hospodáři bylo zcela běžné střídání plodin na sousedních polích a na základě příkladů environmentálně-archeologických studií lze předpokládat, že odlišný mohl být i celkový způsob hospodaření na sousedících polích. V oblastech s výskytem záhumenicové plužiny docházelo k pěstování různých plodin i v rámci jednoho lánu, jak je patrné z historických fotografií. Kromě toho se v předmoderní krajině nacházelo i spoustu drobných ploch, které neměly čistě produkční funkci (různé úhory, meze, remízky atd.).
Tento systém byl opuštěn v průběhu kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a nahrazen velkoplošnými lány s monokulturami. Znovu se pásové střídání plodin začíná uplatňovat od 90. let 20. stol., výrazněji pak po roce 2015 v rámci protierozních a ekologických opatření.
Reference:
Vrstevnicové obdělávání a pásové střídání plodin
Kontaktní osoba: Martina Dočkalíková