DIVLAND TAČR ČZU FŽP

Pásové střídání plodin

Katalog opatření na posílení stability a resilientní schopnosti krajiny

Pásové střídání plodin

Skupina: Agrotechnická opatření

Pásové střídání plodin je způsob hospodaření, při kterém se na jednom pozemku pěstují různé plodiny ve střídajících se pásech.

Tento přístup využívá ochranný účinek vegetačního pokryvu, představuje pravidelné střídání pásů plodin chráněných s nízkým protierozním účinkem (okopaniny, kukuřice, slunečnice aj.) a pásů plodin ochranných s vysokým protierozním účinkem (travní porosty, víceleté pícniny, hustě seté obilniny, luskoviny aj.) zakládaných ve směru vrstevnic či ve směru blízkém konturovému. Pásy plodin s různým protierozním účinkem se musí střídat tak, aby po dopadu srážky voda stékající z chráněného pásu a dopadající na něj byla zachycena na ochranném pásu a infiltrovala do půdy.

Přínosy:

Aplikace:

Výhody: Podpora biodiverzity, Estetický přínos, Zlepšení kvality vody, Kompatibilita s jinými řešeními, Ochrana půdní struktury, Snižování rizika eroze, Zlepšení úrodnosti

Nevýhody: Komplexní plánování, Riziko neefektivity, Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení, Nutnost kombinace s dalším opatřením

Podmínky implementace:

Pásové střídání plodin je v české legislativě ukotveno v podmínkách podmíněnosti a v celofaremní ekoplatbě v rámci Společné zemědělské politiky v ČR.

Základní podmínky:

Složka ŽP: půda

Složka ŽP (přesah): voda

Aplikační potenciálⓘ: střední

Rozsah / velikostⓘ:Plošný velký rozsah

Náročnost realizaceⓘ:Střední náročnost

Kvantifikace dopaduⓘ: Nízký

Časový horizont dopaduⓘ: Krátkodobý

Problematika invazních druhů:

Opatření je často zaváděno kvůli omezení eroze, zvýšení diverzity a zlepšení regulace škůdců a chorob, ale současně může vytvářet specifická rizika pro šíření a přežívání invazních rostlin, patogenů a škodlivých organismů. Odlišné plodiny v pásech mohou mít různé požadavky na ošetření, což může vést k nechtěnému útočišti pro invazní druhy v méně ošetřovaných pásech. Invazní rostliny se mohou snadno šířit z jednoho pásu do druhého, zejména pokud není zajištěna mechanická nebo chemická bariéra. Trvalé pásy s pokryvnými plodinami nebo ponechané ladem mohou poskytovat stabilní prostředí pro rozvoj invazních plevelů. Klíčovým faktorem je vysoký podíl okrajů a kontaktů mezi porosty, kde dochází k intenzivnímu pohybu mechanizace a přenosu diaspor. Pokud se k tomu přidá nedostatečná hygiena strojů, nevhodná volba plodin (např. hostitelsky příbuzných pásů vedle sebe) nebo chybějící následná péče, mohou se problémové druhy a patogeny šířit rychleji než v jednodušších uspořádáních. Na druhou stranu, dobře navržené pásové střídání může snižovat tlak některých škůdců a chorob díky prostorové diverzitě a „rozbití“ kontinuity hostitele.

Je proto klíčové:

Cena: 0 - 0 Kč/ha

Návaznostⓘ:

  • Pásové střídání plodin
  • Pěstování meziplodin
  • Půdoochranné technologie zpracování půdy
  • Osevní postupy
  • Hnojení organickými hnojivy

Střetⓘ:

  • Zemědělství
  • Vlastnické vztahy

Jiné střety:

Kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Eroze

Vedlejší kategorie dopadu změny klimatuⓘ:

  • Ztráta organické hmoty
  • Ztráta půdní struktury
  • Odnos živin

Cíle udržitelného rozvojeⓘ:

  • 12. Odpovědná výroba a spotřeba
  • 15. Život na souši

Národní plán obnovy přírodyⓘ:

Předprojektová přípravaⓘ:

  • Nerelevantní

Historie:

V tradiční maloplošné zemědělské krajině, členěné do relativně malých polí vlastněných jednotlivými hospodáři bylo zcela běžné střídání plodin na sousedních polích a na základě příkladů environmentálně-archeologických studií lze předpokládat, že odlišný mohl být i celkový způsob hospodaření na sousedících polích. V oblastech s výskytem záhumenicové plužiny docházelo k pěstování různých plodin i v rámci jednoho lánu, jak je patrné z historických fotografií. Kromě toho se v předmoderní krajině nacházelo i spoustu drobných ploch, které neměly čistě produkční funkci (různé úhory, meze, remízky atd.).

Tento systém byl opuštěn v průběhu kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a nahrazen velkoplošnými lány s monokulturami. Znovu se pásové střídání plodin začíná uplatňovat od 90. let 20. stol., výrazněji pak po roce 2015 v rámci protierozních a ekologických opatření.

Reference:
Vrstevnicové obdělávání a pásové střídání plodin

Kontaktní osoba: Martina Dočkalíková

Fotogalerie