Návaznostⓘ:
- Průleh
- Přečerpávání vody v mikropovodí
- Ochranné oblasti pramenišť
- Tůně
- Umělé mokřady
- Úprava říční nivy
- Revitalizace příčného profilu
Hrázkování se používá zejména na menších bystřinných vodních tocích, příkopech, lesních potocích a svážnicích, kde dochází k rychlému odtoku vody a erozi dna a břehů. Slouží k omezování eroze, zvyšování retence vody a podpoře revitalizace koryta i okolní krajiny.
Typy hrázek:
Funkce:
Obvykle se hrázky budují ve větším počtu za sebou ve spádném úseku – vzniká tak kaskádový retenční systém.
Výhody: Snížení rizika povodní, Podpora biodiverzity, Zlepšení kvality vody, Nízká cena, Kompatibilita s jinými řešeními
Nevýhody: Závislost na místních podmínkách, Legislativní a regulační omezení
Podmínky implementace:
Vyžadováno souhlasné stanovisko správce vodního toku (např. Lesy ČR, Povodí) a vodoprávní povolení dle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Hrázky nesmí zhoršit odtokové poměry na sousedních pozemcích nebo ohrozit stabilitu svahů. Doporučuje se projektová dokumentace, zejména u větších soustav nebo použití těžší techniky. V chráněných územích (ZCHÚ, NATURA 2000) je nutné stanovisko orgánu ochrany přírody. Hrázkování lze v některých případech zahrnout do krajinotvorných programů (např. OPŽP, PRV, Národní program ŽP).
Složka ŽP: voda
Složka ŽP (přesah):
Problematika invazních druhů:
Hrázkování může zvyšovat riziko šíření invazních rostlin, zavlékání patogenů a šíření invazních vodních organismů, protože se zpravidla realizuje v prostředí s vysokou konektivitou, kde dochází k přirozenému transportu propagulí vodou. Riziko může dále zvyšovat skutečnost, že cílem opatření je zpomalení proudění vody a zachycení sedimentu, čímž mohou vznikat podmínky příznivé pro uchycení a šíření invazních druhů.
Mezi další významné mechanismy patří narušení substrátu, odkrytí půdy a přesuny sedimentu a také kontaminace mechanizace a vybavení, které mohou přenášet semena, vegetativní části rostlin, patogeny a propagule vodních organismů mezi lokalitami a povodími. Narušené plochy v okolí hrázek mohou vytvářet vhodné podmínky pro rychlou kolonizaci invazními rostlinami, například netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera) nebo křídlatkami (Reynoutria spp.). Zpomalení proudění a vznik tůní nebo trvale zamokřených míst může rovněž podporovat některé nepůvodní vodní a mokřadní druhy. Dřevo nebo jiné biologické materiály použité při realizaci mohou při nevhodném původu či manipulaci představovat další cestu zavlečení patogenů nebo jiných škodlivých organismů.
Cena: 5000 - 100000 Kč/kus
Jiné střety:
Historie:
Hrázkování má v ČR dlouhou tradici, zejména v lesnickém hospodaření na bystřinách od 19. století, kdy bylo běžné budování dřevěných a kamenných hrázek ke zmírnění povodní, eroze a splachů. Po roce 1950 bylo hrázkování částečně opuštěno ve prospěch technických úprav toků. Od 90. let 20. století dochází k renesanci tohoto přírodě blízkého opatření v rámci revitalizací, lesních meliorací a adaptačních projektů na změnu klimatu.
Reference:
Kontaktní osoba: Tereza Hnátková